Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ukrajina jako pohřebiště idealistických idejí (Komentář)

O situaci na Ukrajině nelze ze vzdálené pozice středoevropana, který je odkázán pouze na zprostředkované zprávy, říct nic objektivního. Snad proto se v posledních několika dnech vyrojila celá řada bojovníků za svobodnější Ukrajinu, z nichž jedna část její budoucnost vidí v područí Bruselu, druhá v područí Moskvy. Obě pozice mi připadají jako ztělesnění českého přísloví „z louže pod okap.“ Když si prolétneme ukrajinské moderní dějiny, od „oranžové revoluce“ až po aktuální situaci, nelze věřit v trvale klidný stav této části evropského kontinentu. Jsou to často právě euro-optimisté (zatvrzele hájící současnou podobu EU), pro které se EU stala „fetišem evropského pořádku“, kteří nejsou schopni pochopit, že klid obyvatelům Ukrajiny současná Unie, která se sama potácí v problémech, rozhodně nepřinese. Aktuální problémy na východu Evropy se našinci, který se nespokojí s lacinou pózou ochránce světového míru a celoevropského blahobytu, zdají být vzdálené. Vítězství ve prospěch EU by to mohlo změnit. Pokud se tedy nyní můžeme mezi sebou hádat (hlavně virtuálně), kdo ze současné situace má větší prospěch, ve velmi blízké budoucnosti můžeme jenom počítat naše vlastní ztráty.

Chceme, aby neklidná Ukrajina byla i naším problémem? V pořádku, přijměme ji mezi sebe do EU[1] a dál žijme v naivní představě, že se v dalších několika letech už nebude podobná situace opakovat.  Celou současnou situaci pak považujme jenom za drobnou epizodu v pokračující integraci evropského kontinentu do EU.[2] Dál se tvařme, že bobtnající EU je nefalšovaným rájem prosperity a míru, jejíž aktuální problémy jsou koneckonců zanedbatelné, neboť jsou unijní záměry ušlechtilé. Situace na Ukrajině už zase rozděluje českou společnost a už zase se straší Ruskem, stejně jako v případě blízkovýchodních krizí, kde se strašilo Spojenými státy, Čínou se zatím tak moc nestraší. Tohle strašení pak vždycky aktivizuje milovníky různých konspiračních teorií, kteří hbitě přispěchají s teoriemi o Bilderbergu, Iluminátech, Svobodných zednářích, židovském spiknutí atd.  Tyhle diskuse jsou bezpředmětné, protože skutečné důsledky pocítíme až v době, kdy laskavá EU na jedné straně začne na Ukrajinu tlačit např. k přijetí společné měny a na druhé straně začne prosazovat velkorysou, centrální, imigrační (azylovou) politiku, jejíž dopady pocítí i český pracovní trh.

Už zase projektujeme naše národní zkušenosti s vlastním polistopadovým vývojem do aktuální situace v cizí zemi, jako už několikrát před tím (např. Belgie, Skotsko) a už zase jsme směšní. Místo toho, abychom si udělali pořádek ve vlastním chlívku, radíme všem okolo, jak se to má správně dělat. Zatím jsme však ukázali, že jsme odborníci na dělání chlívku a ne pořádku. Situace na Ukrajině se tak jako tak vyřeší bez nás, ať už různí facebookový experti, nebo anonymní „smetánka“ na různých diskusích, budou navrhovat jakékoli spásné řešení.  Je (soudě dle našich „odborníků“) pohodlnější kohokoli, kdo nesouhlasí s tvrzením, že Ukrajina by byla pro EU prospěchem, označit za ruského špiona, nehledě na to, jestli daný člověk vůbec umí rusky, nebo měl či má s Ruskem cokoli společného, ale asi to lze brát jako typickou reakci českého internetu (jakési online varianty českých hospod a kaváren), který chybějící argumenty nahrazuje osobním osočováním a bezmyšlenkovitým nálepkováním. Urážet se tady v Česku nad problémy Ukrajiny můžeme, ale nic tím nezměníme. Pojďme spíš hovořit o tom, že se stávající primární i sekundární unijní legislativou nejsme na vstup Ukrajiny do Unie vůbec připraveni, i když se tváříme, že je tomu právě naopak.

Nic není tak křišťálově čisté, jak by se mohlo na první pohled zdát. Situace Ukrajiny je o to složitější, že v současné době její budoucnost nikdo nevidí ve skutečném osamostatnění země, ale pouze v područí většího územního celku. Je tedy směšné za této situace hovořit o tom, jak ukrajinská ulice touží po míru a blahobytu země, když ani jedno vyřešení, které ji bývá podsouváno, pro Ukrajinu neznamená svobodnou volbu, ale opět jen dilema volby toho menšího zla. Do českého postoje k situaci na Ukrajině se tak promítá náš vlastní schizofrenní postoj k Rusku, s nimiž bychom na jedné straně velmi rádi obchodovali, ale nemůžeme zapomenout na léta strávená v socialistickém bloku. Na co jsme docela zapomněli je fakt, že ta médii protěžovaná opozice má sama máslo na hlavě. Julie Timošenková není disidentka, jejíž vinou by bylo pouze to, že razantně v minulosti vystupovala proti Janukovyčovi. Její role ve dvou tzv. plynových válkách[3] je nezpochybnitelná a tvrdí- li se, že se korupčilo za Janukovyče, bylo by spravedlivé hovořit i o korupcích opozice. Kromě EU se už nyní začínají ozývat kdejaké organizace, zaměřené na lidská práva a situace se jejich interpretacemi, s nimiž vstupují do médií, ještě více znejasňuje. Snad v Ukrajině zvítězí rozum nad naivní a utopickou představou EU jako jediného možného východiska budoucnosti země. Je třeba uvažovat i opačně a to, zda bude Ukrajina východiskem pro EU. Odpověď myslím si, známe všichni.

Situace na Ukrajině však odhaluje ještě něco jiného. Totiž pád idejí liberálních institucionalistů a idealistů, kteří ještě stále věří, že klid a mír ve světě lze zajistit spoluprácí nadnárodních organizací, tedy jakousi transnacionální kooperací. Právě tyto ideje dostávají v Ukrajině řádně na frak a je otázka, kdy to dojde i tvrdošíjným zastáncům současné podoby EU a její aktuální, zahraniční politiky.  

 

 

 



[1] Tady s eurooptimisty souhlasím, že i my jsme EU, jenže už se jaksi pozapomíná připomenout, co to pro nás v důsledku znamená. EU se chová tak, že za úspěchy mohou její představitelé (viz přebírání Nobelovy ceny), za neúspěchy jednotlivé státy. Nechápu tedy logiku některých fanatických zastánců současné podoby EU, kteří tvrdí, že ještě větším podlézáním českých politických zástupců v Bruselu získáme větší výhody a větší podíl na směřování EU. Obvykle tyto myšlenky slýcháváme od lidí, kteří jsou sami nějakým způsobem napojeni na unijní dotační programy, nebo se příliš bojí nezbytné a razantní změny. Zvlášť absurdně (nebo minimálně podezřele) tyto teze znějí z tribun konferencí pořádaných z podpory a grantů EU.


[2] S nezbytnými oběťmi, které byly položeny na oltář unijních snů o prosperující a mírově Evropě.


[3] Tak o této části Ukrajinsko-Ruských vztahů hovoří Martin Laryš, já osobně dávám přednost (možná poněkud krkolomnějšímu) označení „konflikt o plyn.“

Autor: Pavel Lopušník | pondělí 24.2.2014 20:00 | karma článku: 10,21 | přečteno: 405x
  • Další články autora

Pavel Lopušník

Havlovy vize zkrátka umřely (Polemika s ekonomem Tomášem Sedláčkem)

Na konkurenčním zpravodajském webu nedávno vyšel článek s ekonomem Tomášem Sedláčkem s názvem Gratuluji. Vyhozená ruská energie a české ztráty. S jedinou myšlenkou lze v textu souhlasit a to, že české firmy pravděpodobně díky embargu přijdou o část svých investic. Dál už je Sedláčkův článek veden v sentimentálním duchu, tj. ve stylu, kde bychom byli, kdybychom pokračovali ve strategii mezinárodních vztahů, kterou nastolil V. Havel. V polemickém textu ukazuji, že sám Sedláček upadá do iluzivní představy světa, který se od konce devadesátých let jakoby neměnil. Bohužel se svět mění a v těchto dobách možná dynamičtěji, než jsme schopni si to připustit a než jsou patrně někteří ochotni akceptovat.

27.7.2014 v 20:02 | Karma: 21,75 | Přečteno: 1568x | Diskuse| Politika

Pavel Lopušník

Nejsme v pozici užitečných idiotů? (polemika s Bohumilem Doležalem)

Novinář Bohumil Doležal v článku nazvaném Mediální nestrannost u sestřeleného letadla otevírá cestu cynismu, píše: „Taky bychom se neměli utěšovat tím, že zlo je zatím daleko: světová válka nebude, teď jsou nejdřív na řadě baltské státy, Moldávie a Rumunsko, pak Polsko, Slovensko a Maďarsko, a my máme dobrou šanci vyklouznout. Bereme to za špatný konec. Vycházejme raději z toho, že úplně nejdřív na řadě jsme my. V roce 1989 se nám dostalo daru svobody, toho, co nepřesně opisujeme slovy svoboda, demokracie, lidská práva: přišli jsme k němu skoro zadarmo, vůbec si ho nevážíme a jsme dnes na nejlepší cestě ho prošustrovat. Jsme líné, vypasené a zároveň bezbranné ovce, nejchutnější kořist pro predátora.“ Díky těmto slovům si nejsem jistý, zda – li naopak stranění jedné či druhé straně události neotevírá cestu cynismu ještě většímu. Presumce viny, která platí u jedné či druhé strany, stejně tak jako představa mezinárodního jeviště ala filmové Hvězdné války (bílá strana – rytíři Jedi – EU, NATO x Temné straně síly – Rusko) v představě sluníčkových bojovníků, kteří si stále nejsou schopni připustit, že svět už dávno není bojem za vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. U Doležala je pak prazvláštní propojení slov svoboda, demokracie a lidská práva v kontrastu se štvavou rétorikou vyzívající k boji a sebeobětování se (u Doležala ovšem za ideály liberálů). Vrcholem je pak závěr celého článku, který jakoby demonstroval postoje věčných bojovníků se všemi a se vším. V článku se píše: „Ač to tak nevypadá, bojujeme o život. A nejde v první řadě o to, zda vůbec víme, proti komu bojujeme (ne že by na tom nezáleželo), ale zda vůbec víme, o co bychom měli usilovat, k čemu pracovat, za co bojovat – a čemu bychom měli být ochotni, protože jinak to v tomto slzavém údolí ani nejde, aspoň tu a tam taky něco obětovat.“ (http://echo24.cz/a/iqGb7/medialni-nestrannost-u-sestreleneho-letadla-otvira-cestu-cynismu)

21.7.2014 v 12:46 | Karma: 15,46 | Přečteno: 1019x | Diskuse| Politika

Pavel Lopušník

A jak jste na tom s daněmi vy, pane Humle? (Glosa)

Docela určitě to mohl být jeden z mnoha příkladů českého politika, neschopného komunikovat na sociálních sítích a snižujícího se ke stylu komunikace, kterou už několik roků předvádí např. jeho stranický kolega Zdeněk Škromach a o kterém bychom se mohli dozvědět tak leda ze stránek bulváru. Výroky poslance Stanislava Humla na adresu tenistky Kvitové však posouvají už tak nízkou laťku českého politického prostředí ještě o velký kus dolů. Je ovšem s podivem, že vzbudily pozitivní ohlas u ne zrovna malého počtu našich spoluobčanů. Jak ale správně pochopila sama Petra Kvitová a její okolí, Humlovi šlo především o sebe-zviditelnění se v předvolebním období a o získání hlasů rozdmýcháváním závisti (jak jsem si všiml z komentářů zejména u lidí, kteří jsou na penězích od státu nějakým způsobem existenčně závislí – např. důchodci, nebo u levicově zaměřených, kteří Humlův komentář pochopili jako kritiku pravicové politiky, jejímiž produkty daňové ráje jsou – to, jestli tomu tak skutečně je, nechám na čtenářích samých). Huml sám se pasoval do role nového Jánošíka (nebo Robina Hooda), „od kterého nečekejte, že bude brát chudým a dávat bohatým.“ (cit. z http://stanislavhuml.blog.idnes.cz/c/417079/Petra-Kvitova-v-danovem-raji-aneb-nemohu-se-omluvit.html)

13.7.2014 v 20:18 | Karma: 28,42 | Přečteno: 1890x | Diskuse| Politika

Pavel Lopušník

Není už těch konfliktů na jednu armádu mnoho? (Komentář)

Ještě včera štvali veřejnost proti Rusku a vyzývali ji k angažovanějšímu boji na Ukrajině a jejímu připojení k EU, zatímco dnes jsou zatvrzelými obránci „evropských hodnot“ (v jejich uvažování je to multikulturalismus, gender studies, zelená politika, štědré sociální programy), které prý na svých zahraničních misích chrání naše armáda. Tito strážci a věční bojovníci za všechno a proti všem, však bojují jenom na klávesnicích počítačů a často svými ústy. Sami se vám dříve či později přiznají k tomu, že jim jejich vrozený humanismus brání vzít do ruky zbraň, za to prý oceňují, když to za ně udělá někdo jiný. Ostatní nesouhlasící s jejich (jak oni demonstrativně hlásí – těmi pravými) názory je jimi označen za putinovce, rusofila, nebo za xenofoba či rasistu (možná, že k jejich životu to vyhledávání a nálepkování „nepřátel“ tak nějak patří a zřejmě je jejich životním krédem se vůči něčemu a někomu stále vymezovat). A zatímco na jedné straně nekriticky obdivují současnou EU jakožto prevenci proti válce v Evropě i ve světě (úlohu EU pro celosvětový mír rádi okázale a při každé příležitosti připomínají), na druhé straně volají po vyvolávání konfliktu, který ale za ně v konečném důsledku bude řešit někdo druhý. Jsou to „utopičtí idealisté“ (ve smyslu terminologie Edwarda H. Carra), ale já bych použil jiné (poněkud nekorektní) označení „užiteční idioti.“ Svět se už dávno změnil a ty jejich ideály pozvolna umírají, jenom oni to ještě nepostřehli.

11.7.2014 v 15:21 | Karma: 19,37 | Přečteno: 1077x | Diskuse| Politika

Pavel Lopušník

Praha ne-kulturní, zato plně politická? (Komentář)

V regionálních denících nedávno (publikován 21. 6. 2014) vyšel rozhovor s realitním investorem Luďkem Sekyrou, mimo jiné také sponzorem KDU-ČSL. Jeho hlavním tématem bylo Sekyrovo tvrzení, že vstup podnikatelů do politiky vnímá pozitivně. To ovšem není ten hlavní důvod, konečné rozhodnutí zda- li podnikatelé do politiky patří a zda- li je to onen osvěžující vítr pro zatuchlý český politický rybníček, to je v rukou každého čtenáře daného rozhovoru (odkaz na něj dále v článku). Jedním z témat, kterého se Sekyra v rozhovoru (díky položeným otázkám) dotknul, byla případná realizace Kaplického stavby na pražské Letné, podpořená mimo jiné i prezidentem Zemanem a některým politiky Top 09.

7.7.2014 v 19:49 | Karma: 6,97 | Přečteno: 415x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky

28. dubna 2024  19:06

Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...

VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok

28. dubna 2024  18:50

Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...

Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem

28. dubna 2024  18:28

Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...

Necítí bolest a nekomunikuje. Matyas trpí vzácným syndromem, rodina shání pomoc

28. dubna 2024  18:24

Zpomalený vývoj, neschopnost ovládat tělo, záchvaty vzteku či snížený práh bolesti. Tak vypadá...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 85
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 905x
Jsem zatím student a začínající žurnalista

Seznam rubrik