Amerika potřebuje změnu, od Obamy se jí ale nedočká (Komentář)

Vlastně to všechno připomíná nějaký béčkový hollywoodský biják. Na jedné straně masově oblíbený afroamerický prezident, spíše typ Sydney Poitier nebo Denzel Washington. Na druhé straně nesmiřitelný podnikatel Donald Trump, který údajně v rámci vyšších zájmů pořádá i teď, kdy byly prezidentské volby rozhodnuty, podniká jízlivé výpady na adresu staronového prezidenta. Teď tu snad chybí jenom nějaký akční hrdina, který by odhalil, že se za magnátovým strachem o veřejné blaho dost možná skrývá obava ze zavedení „milionářské daně“, a který by v západu slunce a zvuku bouřlivého potlesku odjížděl kamsi k horizontu, nad nímž by se pomalu objevoval nápis The End.

Plakát z minulé předvolební kampaně, který se stal legendou, hlavně mezi těmi, kteří se politickému marketingu věnují teoreticky i prakticky.

Americké volby byly, jsou a budou show. Pro našince (českého voliče), který je poněkud konzervativnějšího ražení, má ta americká show mnohdy povahu laciného kýče. Usměvavý politik, navštěvuje usměvavé voliče, společně s usměvavým volebním týmem, aby to všechno bylo nakonec završeno obrázky z pompézní show v táboře vítězného kandidáta a pohřební atmosférou v táboře protikandidáta, doprovázené na jedné straně rozradostněnými davy, na straně druhé uslzenými jednotlivci. Letošní prezidentská kampaň však byla více než kdy jindy emocionální a trochu v ní zapadlo to nejdůležitější, co USA teď v nadcházejících čtyřech letech potřebuje.  Zdá se tedy, že američtí voliči vsadili na jistotu a odmítli experiment, změnu, na kterou republikánský kandidát vsázel. Nabízí se také otázka, zda skutečně vyhrál Barack Obama anebo jeho kampaň. Proč to není totéž, se může ukázat už v několika nastávajících letech.

V předcházejících prezidentských volbách byla hlavním „mottem“ naděje (The Hope). Toto slovo dominovalo Obamově předvolebnímu plakátu, většině jeho proslovů a koneckonců se dosti často objevovalo v jeho knize s marketinově úspěšným názvem Odvaha doufat. Možná něco z té touhy po naději se „přelilo“ i do letošní předvolební kampaně[1] a je otázkou, do jaké míry tuto touhu po naději Obama naplní. Už dopředu však lze předpovídat, že neuspokojí ty, kteří dlouhodoběji volají po radikální změně americké politiky, domácí i zahraniční. Už během kampaně bylo jasné, že valná většina Američanů jakoby zapomněla na problémy v oblasti zdravotního pojištění a nedořešenými pozůstatky ekonomické krize a nechávala se strhnout marketingově opět dobře propracovanou předvolební kampaní, v níž se, oproti té předchozí, stala nová média (hlavně sociální sítě) tradičním, marketingovým nástrojem.  

Mimochodem při hodnocení úspěšné politické kampaně bychom neměli zapomínat ani na ty, kteří ji spoluvytvářejí. V našem prostředí se komentátoři většinou soustředí na kandidáta, tak tomu samozřejmě má být, nicméně jeho osobnost utvářejí i další faktory. Lze tedy snad tvrdit, že Obama měl lepší tým? Nikoli. Měl osvědčenou kampaň, která opět oslovovala Američany napříč různorodými sociálními třídami, kteří si pamatovali, že to byl právě on, kdo jim oznamoval smrt Bin Ládina. Cynicky řečeno, smutným faktem pro Obamamovu kariéru tak zůstává to, že počet teroristů, reálně ochotných zaútočit na USA se snižuje (navíc stále nové a nové války vedené USA se začínají dotýkat i jejich mezinárodní prestiže)  a bude potřeba najít nové téma, kterým by se zapsal do srdcí a myslí nejenom obyčejných Američanů. Tím nejdůležitějším tématem[2] se dozajista stane ekonomické soupeření s čínským drakem, kterému se USA budou chtít stát minimálně rovnocenným soupeřem. Jak se však ukazuje, právě toto téma je největší Obamovou slabinou. Obamovu připravenost na další prezidentské období prověří několik dalších dní potom, co opět usedne do Bílého domu. Zatím se raduje z vítězství, a jak bylo pro jeho kampaň typické, sdílí tuto radost se svými příznivci na sociálních sítích. Tak trochu natruc Donaldu Trumpovi (díky své kštici, jedné z nejparodovanějších "celebrit") se jeho Tweet, v němž oznamuje pokračování svého působení v Bílém domě, stal jedním z nejpopulárnějších na (v Americe oblíbeném) Twitteru.

[1] I když Hope letošní kampani nevévodila.

[2] Pomineme- li stále žhavé události v Sýrii a Libyi.