Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pavel Lopušník

Havlovy vize zkrátka umřely (Polemika s ekonomem Tomášem Sedláčkem)

Na konkurenčním zpravodajském webu nedávno vyšel článek s ekonomem Tomášem Sedláčkem s názvem Gratuluji. Vyhozená ruská energie a české ztráty. S jedinou myšlenkou lze v textu souhlasit a to, že české firmy pravděpodobně díky embargu přijdou o část svých investic. Dál už je Sedláčkův článek veden v sentimentálním duchu, tj. ve stylu, kde bychom byli, kdybychom pokračovali ve strategii mezinárodních vztahů, kterou nastolil V. Havel. V polemickém textu ukazuji, že sám Sedláček upadá do iluzivní představy světa, který se od konce devadesátých let jakoby neměnil. Bohužel se svět mění a v těchto dobách možná dynamičtěji, než jsme schopni si to připustit a než jsou patrně někteří ochotni akceptovat. 

27.7.2014 v 20:02 | Karma článku: 20.84 | Přečteno: 1559 | Diskuse

Pavel Lopušník

Nejsme v pozici užitečných idiotů? (polemika s Bohumilem Doležalem)

Novinář Bohumil Doležal v článku nazvaném Mediální nestrannost u sestřeleného letadla otevírá cestu cynismu, píše: „Taky bychom se neměli utěšovat tím, že zlo je zatím daleko: světová válka nebude, teď jsou nejdřív na řadě baltské státy, Moldávie a Rumunsko, pak Polsko, Slovensko a Maďarsko, a my máme dobrou šanci vyklouznout. Bereme to za špatný konec. Vycházejme raději z toho, že úplně nejdřív na řadě jsme my. V roce 1989 se nám dostalo daru svobody, toho, co nepřesně opisujeme slovy svoboda, demokracie, lidská práva: přišli jsme k němu skoro zadarmo, vůbec si ho nevážíme a jsme dnes na nejlepší cestě ho prošustrovat. Jsme líné, vypasené a zároveň bezbranné ovce, nejchutnější kořist pro predátora.“ Díky těmto slovům si nejsem jistý, zda – li naopak stranění jedné či druhé straně události neotevírá cestu cynismu ještě většímu. Presumce viny, která platí u jedné či druhé strany, stejně tak jako představa mezinárodního jeviště ala filmové Hvězdné války (bílá strana – rytíři Jedi – EU, NATO x Temné straně síly – Rusko) v představě sluníčkových bojovníků, kteří si stále nejsou schopni připustit, že svět už dávno není bojem za vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. U Doležala je pak prazvláštní propojení slov svoboda, demokracie a lidská práva v kontrastu se štvavou rétorikou vyzívající k boji a sebeobětování se (u Doležala ovšem za ideály liberálů). Vrcholem je pak závěr celého článku, který jakoby demonstroval postoje věčných bojovníků se všemi a se vším. V článku se píše: „Ač to tak nevypadá, bojujeme o život. A nejde v první řadě o to, zda vůbec víme, proti komu bojujeme (ne že by na tom nezáleželo), ale zda vůbec víme, o co bychom měli usilovat, k čemu pracovat, za co bojovat – a čemu bychom měli být ochotni, protože jinak to v tomto slzavém údolí ani nejde, aspoň tu a tam taky něco obětovat.“ (http://echo24.cz/a/iqGb7/medialni-nestrannost-u-sestreleneho-letadla-otvira-cestu-cynismu)

21.7.2014 v 12:46 | Karma článku: 14.65 | Přečteno: 1015 | Diskuse

Pavel Lopušník

A jak jste na tom s daněmi vy, pane Humle? (Glosa)

Docela určitě to mohl být jeden z mnoha příkladů českého politika, neschopného komunikovat na sociálních sítích a snižujícího se ke stylu komunikace, kterou už několik roků předvádí např. jeho stranický kolega Zdeněk Škromach a o kterém bychom se mohli dozvědět tak leda ze stránek bulváru. Výroky poslance Stanislava Humla na adresu tenistky Kvitové však posouvají už tak nízkou laťku českého politického prostředí ještě o velký kus dolů. Je ovšem s podivem, že vzbudily pozitivní ohlas u ne zrovna malého počtu našich spoluobčanů. Jak ale správně pochopila sama Petra Kvitová a její okolí, Humlovi šlo především o sebe-zviditelnění se v předvolebním období a o získání hlasů rozdmýcháváním závisti (jak jsem si všiml z komentářů zejména u lidí, kteří jsou na penězích od státu nějakým způsobem existenčně závislí – např. důchodci, nebo u levicově zaměřených, kteří Humlův komentář pochopili jako kritiku pravicové politiky, jejímiž produkty daňové ráje jsou – to, jestli tomu tak skutečně je, nechám na čtenářích samých). Huml sám se pasoval do role nového Jánošíka (nebo Robina Hooda), „od kterého nečekejte, že bude brát chudým a dávat bohatým.“ (cit. z  http://stanislavhuml.blog.idnes.cz/c/417079/Petra-Kvitova-v-danovem-raji-aneb-nemohu-se-omluvit.html)

13.7.2014 v 20:18 | Karma článku: 28.11 | Přečteno: 1883 | Diskuse

Pavel Lopušník

Není už těch konfliktů na jednu armádu mnoho? (Komentář)

Ještě včera štvali veřejnost proti Rusku a vyzývali  ji k angažovanějšímu boji na Ukrajině a jejímu připojení k EU, zatímco dnes jsou zatvrzelými obránci „evropských hodnot“ (v jejich uvažování je to multikulturalismus, gender studies, zelená politika, štědré sociální programy), které prý na svých zahraničních misích chrání naše armáda. Tito strážci a věční bojovníci za všechno a proti všem, však bojují jenom na klávesnicích počítačů a často svými ústy. Sami se vám dříve či později přiznají k tomu, že jim jejich vrozený humanismus brání vzít do ruky zbraň, za to prý oceňují, když to za ně udělá někdo jiný. Ostatní nesouhlasící s jejich (jak oni demonstrativně hlásí – těmi pravými) názory je jimi označen za putinovce, rusofila, nebo za xenofoba či rasistu (možná, že k jejich životu to vyhledávání a nálepkování „nepřátel“ tak nějak patří a zřejmě je jejich životním krédem se vůči něčemu a někomu stále vymezovat). A zatímco na jedné straně nekriticky obdivují současnou EU jakožto prevenci proti válce v Evropě i ve světě (úlohu EU pro celosvětový mír rádi okázale a při každé příležitosti připomínají), na druhé straně volají po vyvolávání konfliktu, který ale za ně v konečném důsledku bude řešit někdo druhý. Jsou to „utopičtí idealisté“ (ve smyslu terminologie Edwarda H. Carra), ale já bych použil jiné (poněkud nekorektní) označení „užiteční idioti.“ Svět se už dávno změnil a ty jejich ideály pozvolna umírají, jenom oni to ještě nepostřehli. 

11.7.2014 v 15:21 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 1077 | Diskuse

Pavel Lopušník

Praha ne-kulturní, zato plně politická? (Komentář)

V regionálních denících nedávno (publikován 21. 6. 2014) vyšel rozhovor s realitním investorem Luďkem Sekyrou, mimo jiné také sponzorem KDU-ČSL. Jeho hlavním tématem bylo Sekyrovo tvrzení, že vstup podnikatelů do politiky vnímá pozitivně. To ovšem není ten hlavní důvod, konečné rozhodnutí zda- li podnikatelé do politiky patří a zda- li je to onen osvěžující vítr pro zatuchlý český politický rybníček, to je v rukou každého čtenáře daného rozhovoru (odkaz na něj dále v článku). Jedním z témat, kterého se Sekyra v rozhovoru (díky položeným otázkám) dotknul, byla případná realizace Kaplického stavby na pražské Letné, podpořená mimo jiné i prezidentem Zemanem a některým politiky Top 09.  

7.7.2014 v 19:49 | Karma článku: 6.09 | Přečteno: 411 | Diskuse

Pavel Lopušník

Zvítězili v Británii extrémisté? (Komentář)

„Británie už zkrátka není taková, jaká kdysi bývala,“ povzdechne si anglický lord a usrkne si trochu Sherry, jejíž chuť mu alespoň na okamžik připomene zlaté časy britského impéria. To lordovo povzdychnutí je ovšem třeba chápat v širších souvislostech. V intencích knihy The Broken Compass britského novináře Petera Hitchense lze tvrdit, že nejenom v Británii, ale v celé EU sílí hlasy hodnotově zmateného liberalismu, ve své podstatě podporujícího vše protizápadní, vytvářející identitu pseudo-evropskou (jak nazvat uměle vytvářenou identitu občana EU, jež je prezentována jako identita „evropské tradice“), která jenom demaskuje svůj globalizační charakter. Tento nový trend, jehož pilíře tvoří multikulturalismus, gender, zelená politika a co nejširším způsobem definovaná oblast lidských práv, se pomalu stává kánonem, relativizujícím hranice mezi pravolevým (konzervativním a liberálním) politickým spektrem, mezi západem a východem. Nejenom Británie v takto nastaveném prostředí relativizující původní evropské (rozuměj především západní) hodnoty ztrácí svou tvář. V souvislosti s tímto trendem se objevuje ještě jeden jev, který demaskuje ušlechtilost tohoto hodnotově vyprázdněného liberalismu. Ti, kteří nás ještě včera utvrzovali v demokratičnost svých idejí a v mírovou podstatu liberální koncepce mezinárodního prostředí, dnes každého, kdo nesouhlasí, automaticky označí za extrémistu, nacistu, xenofoba, nacionalistu, populisty či člena krajní pravice bez nároků na vyjasnění těchto termínů a argumentaci důvodu jejich užití. 

2.6.2014 v 20:19 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 635 | Diskuse

Pavel Lopušník

Symbolem letošních voleb do EP je chybějící velké téma (Komentář)

Média se v několika dalších dnech po oficiálním zveřejnění výsledků do EP jistě budou předhánět v politologických analýzách nízké volební účasti v České republice (i když nejenom u nás). Příčin může být samozřejmě více, ale  tou jednou (jak se domnívám snad i hlavní), na které se už nyní shodnou média a politologové napříč různými názorovými směry, je chybějící zásadní (unijní) téma (či témata). Pozn.: Komentář publikován ještě před sdělením oficiálních výsledků. Budu se také zaměřovat primárně na příčiny nízké volební účasti v ČR, i když budou určité momenty platné i pro jiné členské státy s nízkou volební účastí.

25.5.2014 v 19:40 | Karma článku: 4.22 | Přečteno: 219 | Diskuse

Pavel Lopušník

Zamyšlení nad pomazánkovým máslem (Polemika s L. Rakušanovou)

Novinářka Ludmila Rakušanová se ve svém sobotníku, v aktuálním (papírovém) víkendovém vydání regionálních Deníků pozastavuje nad letošními volbami do EP a svůj článek věnuje národním zájmům (sobotník nese název Vážené a milé Národní Zájmy). V jednom místě nalézáme tuto větu: „Anebo další příklad: v čím zájmu je asi boj o to, aby výrobek, předstírající v názvu něco, co v něm není, směl i nadále klamat spotřebitele, když ne v zájmu firmy, která ho vyrábí a má zadarmo reklamu?“ Nevím, zda- li novinářka nepochopila podstatu oné nepřímo zmiňované reklamní kampaně, nebo úmyslně její sdělení dezinterpretuje a bagatelizuje, snad kvůli svému sluníčkovému pohledu na EU. „Pes je zakopán“ jinde a problém je přeci jen vážnější.  

19.5.2014 v 11:55 | Karma článku: 29.87 | Přečteno: 1581 | Diskuse

Pavel Lopušník

Volby do EP nejsou evropskými volbami (Komentář)

Veřejnoprávní média, konkrétně Česká televize, už spustila informační blok, který nazvala Evropské volby (viz např. podmínky k vysílání http://www.ceskatelevize.cz/ct24/evropske-volby/268359-evropske-volby-ct-zverejnila-pravidla-vysilani/). Nevím do jaké míry neúmyslně či úmyslně mystifikuje diváky, když v nich vytváří pocit, že volby do Evropského parlamentu (dále EP) jsou volbami, které mají rozhodnout o budoucnosti celého evropského kontinentu. Česká televize však není sama, která tento mylný název používá. Spojení Evropské volby naleznete buď v titulcích a rubrikách na zpravodajských portálech, či na webech oficiálně propagujících EU. Volné (a často záměrné) zaměňování termínu Evropa a Evropská Unie se velmi často objevuje v oficiální proslovech a prohlášení čelních představitelů Evropské Unie.

12.5.2014 v 20:28 | Karma článku: 7.25 | Přečteno: 274 | Diskuse

Pavel Lopušník

Polemika s Ivanem Bartošem

Tento článek reaguje na páteční rozhovor s předsedou České pirátské strany Ivanem Bartošem v rámci předvolebního vysílání na ČT24. Na tento rozhovor naleznete odkaz v následujícím textu, který je polemikou s tezemi, které zde Bartoš nastínil. Důvod, proč se k tomuto rozhovoru vracím, je stále přetrvávající (a s prominutím až naivní) přesvědčení o možném reformování stávajícího stavu EU. Jako alternativu k tomuto přesvědčení nabízím úvahu o přehodnocení současného stavu Unie a o hledání jiných forem společenství evropských států, kterou vyslovím až na konci tohoto článku.  

26.4.2014 v 19:14 | Karma článku: 8.29 | Přečteno: 363 | Diskuse

Pavel Lopušník

Vliv unijní legislativy na vnitrostátní legislativu (Komentář)

Často kolem sebe slýchám, že současná podoba EU je vlastně fajn a za většinu problémů si můžeme sami, protože máme neschopné a korumpovatelné politiky. To, že máme takové politiky, jaké jsme si zvolili, je smutný fakt a o jejich morálním kreditu se s autory takovéhoto tvrzení přít nehodlám. Co však mohu zpochybnit, je část výše uvedeného tvrzení, které odráží nezájem české veřejnosti o fungování implementace unijních předpisů a nařízení do národní legislativy. Je velmi zjednodušující a obávám se, že dost pohodlné tvrdit, že za všechno, co se v nynější Unii (potažmo v jednotlivých členských státech) děje, si můžeme vlastně sami a že je současné nastavení Unie de facto v pořádku. Často takováto tvrzení vlastně banalizují sílící vliv evropské legislativy na právní systém jednotlivých členských států. Pozn. Téma není úmyslně vyčerpáno a zasloužilo by si mnohem delší prostor, než formu jednoho (byť poněkud delšího) článku.

31.3.2014 v 15:54 | Karma článku: 6.83 | Přečteno: 287 | Diskuse

Pavel Lopušník

Ukrajina jako pohřebiště idealistických idejí (Komentář)

O situaci na Ukrajině nelze ze vzdálené pozice středoevropana, který je odkázán pouze na zprostředkované zprávy, říct nic objektivního. Snad proto se v posledních několika dnech vyrojila celá řada bojovníků za svobodnější Ukrajinu, z nichž jedna část její budoucnost vidí v područí Bruselu, druhá v područí Moskvy. Obě pozice mi připadají jako ztělesnění českého přísloví „z louže pod okap.“ Když si prolétneme ukrajinské moderní dějiny, od „oranžové revoluce“ až po aktuální situaci, nelze věřit v trvale klidný stav této části evropského kontinentu. Jsou to často právě euro-optimisté (zatvrzele hájící současnou podobu EU), pro které se EU stala „fetišem evropského pořádku“, kteří nejsou schopni pochopit, že klid obyvatelům Ukrajiny současná Unie, která se sama potácí v problémech, rozhodně nepřinese. Aktuální problémy na východu Evropy se našinci, který se nespokojí s lacinou pózou ochránce světového míru a celoevropského blahobytu, zdají být vzdálené. Vítězství ve prospěch EU by to mohlo změnit. Pokud se tedy nyní můžeme mezi sebou hádat (hlavně virtuálně), kdo ze současné situace má větší prospěch, ve velmi blízké budoucnosti můžeme jenom počítat naše vlastní ztráty.

24.2.2014 v 20:00 | Karma článku: 8.37 | Přečteno: 402 | Diskuse

Pavel Lopušník

Nepůjde změna volebního systému nakonec proti voličům? (Komentář)

S poukazem na včerejší článek z iDnes (v textu na něj ještě odkážu) hnutí Ano navrhuje změnu systému na většinový a dvoukolový. Snahy tohoto hnutí nejsou první a bohužel ani posledním voláním po změně volebního systému v České republice. Často je slýcháváme zejména od příznivců velkých politických stran (českého politického mainstreamu) v období povolebních, koaličních vyjednávání.

29.12.2013 v 17:23 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 703 | Diskuse

Pavel Lopušník

Principy volného trhu „dětem“ (Glosa)

Často v dnešních dnech a z různých stran slýchávám posměch na adresu zastánců volného trhu. Ačkoli nejsem zastáncem teze, že volný trh je absolutní a všemocný i já se musím vypořádat s faktem, že trh vytvářejí lidé a že regulace (byť velmi mírná), kterou velmi často doporučují jako alternativu (nebo lépe jako řešení nedostatečností) volného trhu právě oni posměváčkové, není také samospásná a v konečném důsledku (jak se budu snažit ukázat) nebezpečná. Tady někde vznikala potřeba ujasnit si principy volného trhu jednoduchým, ale nikoli vyčerpávajícím (tj. z hlediska obsahu) způsobem. Nečiním si tedy nárok na úplné vysvětlení veškerých strastí a slastí volného trhu. Mojí ambicí je pak vytvářet spíše otázky, než podávat hotové odpovědi. Velmi často se zde bude opakovat příklad z regulace bankovního sektoru, na kterém se budu snažit ukázat, jak ušlechtilé zájmy, které k regulaci v konkrétní oblasti vedou, mohou být (v konečném důsledku) „dvousečnou zbraní.“  

17.12.2013 v 12:55 | Karma článku: 6.76 | Přečteno: 592 | Diskuse

Pavel Lopušník

Pozitivní nebo pozitivistická? (Glosa)

Vánoce kdysi bývaly svátky klidu, míru a pokoje. Úmyslně volím ten minulý čas, protože to současné předvánoční období jako by bylo přípravou na nastávající super-volební rok. Už zase jsme svědky osobních útoků a osočování, tedy něčeho, co se už od prezidentské volby stává součástí českého předvolebního folkloru. První útoky se odehrávají na sociálních sítích, internetových blozích, diskuzích a tradičně i po hospodách. Vím, z tohohle nelze usuzovat, že je tomu tak v celé společnosti. Ovšem poučený z předcházejících let si dovolím tvrdit, že to, co nyní rezonuje na internetu, se za několik měsíců naplno projeví i v reálném světě a mě tak napadá otázka, kdy už se konečně poučíme a kdy převezmeme zodpovědnost za naše nezodpovědná rozhodnutí?

16.12.2013 v 12:55 | Karma článku: 3.95 | Přečteno: 189 | Diskuse

Pavel Lopušník

Nežijeme tak trochu postaru? (Glosa)

Svět je pro ně černý nebo bílý (a to doslova). Přijímají pouze našince a cizince či ty, kteří si dovolí vznést kritické stanovisko, automaticky posílají za hranice naší země, kde by sami měli chvilku žít.  Zatvrzele hájí svobodou slova (tu vlastní samozřejmě), ale druhým ji rádi upírají ve své snaze za každou cenu přesvědčit všechny okolo, že jenom oni mají pravdu. Jsou věčně existenčně nespokojení (můžeme se ptát, čí je to vina), ale za to jim velké sebeuspokojení přináší, když mohou druhé urážet a osočovat. Dělá jim dobře, když je za to někdo pochválí, jenom s tím jsou ochotni diskutovat. Velmi často ty svoje urážky zaměňují za věcný názor, podle nich ten jediný správný samozřejmě, o kterém se domnívají, že jím plavou proti proudu. Často tak připomínají puberťáka, který vidí hrdinu v každém, kdo dokáže poslat své rodiče někam. Zásadně neargumentují, jsou spokojení s jednoduchými „pravdami“, které vnímají jako dogmatické. Naproti tomu druhé rádi poučují, hlavně o těch svých „pravdách“. Svět vnímají ploše, pochopit jiné dimenze problému je nad jejich síly a co je horší, jejich vidění je v současném Česku oblíbené.

7.12.2013 v 10:28 | Karma článku: 7.79 | Přečteno: 472 | Diskuse

Pavel Lopušník

Vztah EU a Evropy je vytvářen uměle (Komentář)

Ve většině diskusí (laických ale i odborných) o EU se vzájemně zaměňují dva termíny a to Evropa a Evropská Unie. Ti, kteří za současné situace uvažují o případném vystoupení své země z EU, musí počítat s tím, že na své racionální argumenty často dostanou jenom plané emocionální odpovědi. Za tu nejméně racionální považuji odpověď typu: Česká republika by vystoupením z EU přestala patřit do Evropy. Tuto odpověď většinou diskutující považují za definitivní a považují ji za natolik silný argument, že proti němu nelze nic namítnout. Je to však jeden z „argumentů“, který zpochybnit lze a který jenom ukazuje na slabiny obhajoby samotné existence současné podoby EU.

30.11.2013 v 12:53 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 569 | Diskuse

Pavel Lopušník

Profesore Masaryku, už vás zase potřebujeme (Komentář)

Po celé republiceexistují zdravotnická zařízení, kde v roli sestřiček nebo pečovatelek naleznete řádové sestry. Osobně jim tu službu, kterou vykonávají, nezávidím a nedokážu si představit někoho, kdo by je při jejich práci zatěžkával pravidlem o nežádoucí pokrývce hlavy, kterou by na přímý pokyn musely ihned sundat. Je zajímavé, že v případě jiného náboženství tato tolerance k pokrývce hlavy, jako povinné náboženské výbavy v České republice neplatí. V čem je tedy pozice dvou v islám věřících žen, které trvají na nošení šátků v profesy zdravotní sestry, jiné, než v případě jeptišek, kterým podobné náboženské pravidlo ukládá povinnost nosit pokrývku hlavy i při výkonu své profese?

10.11.2013 v 20:59 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 681 | Diskuse

Pavel Lopušník

Nebudu cestovat v posledním vagónu metra (Glosa)

Je osmá hodina ráno a já nastupuji v Holešovicích do metra. Na Muzeu přestoupím na zelenou linku A, abych se včas dostal na Floru, kde mám pracovní schůzku. V jedné ruce svírám časopis, druhou se přidržuji madla a přitom sleduji své spolucestující. Mladí mají sluchátka na uších, pár cizinců se zmateně kouká do mapy, několik lidí si dělá něco na tabletech, zbytek čučí do novin. Všichni se starají více o sebe než o druhé a koneckonců, proč ne. Problému má každý z nás až nad hlavu. Na Florenci se vagón trošku uvolní, ale sednout se mi nechce. Jezdím tady dost často a vidím, co za lidi si občas na sedačky sedá. Na některých z nich jdou rozeznat mapy vytvořené podivnými (možná i biologickými) tekutinami. Tak nějak si neumím představit, jaký pak smysl mají nové „flirtovací“ vagóny, které se teď v listopadu do pražského metra zavádějí.

9.11.2013 v 20:32 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 781 | Diskuse

Pavel Lopušník

Voliči mají, co chtěli, tak proč jsou tak překvapeni? (Glosa)

V četných povolebních komentářích byla cítit nedůvěra ve strany, které dosáhly volebního vítězství. Jen velmi málo komentářů si však položilo (podle mého soudu) zásadní otázku: „Oč voličům vlastně jde?“ Není současná situace v ČSSD jenom dovršení boje o koryta a nebylo možné tuto situaci, alespoň ze strany Haška (pána, jemuž v Brně dávají indiánské jméno „Ten, který sedí na více židlích) předpokládat? A nakonec, nečekají nás podobné revolty ve všech parlamentních partajích. Už z tohoto důvodu jsou překvapivé reakce (nad aktuální politickou situací) některých voličů minimálně úsměvné.

28.10.2013 v 10:30 | Karma článku: 8.92 | Přečteno: 486 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 897
Jsem zatím student a začínající žurnalista


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.